Už jsme si skoro zvykli, že akciové trhy jsou strojem na peníze. Bez významnějšího poklesu jdou nahoru už několik let. Vrásky českým investorům dosud dělala jen posilující koruna, která snižuje korunové zhodnocení investic do zahraničních akcií.
S počátkem února však přišlo první prudké vystřízlivění z dlouhé akciové party. V průběhu dvou dnů akciové indexy propadly o téměř 7 %. Pohyb to byl posledních sedm let nevídaný. Můžeme jen spekulovat, co bylo jeho opravdovým spouštěčem. Viníky jsou pravděpodobně prudký růst úroků všech splatností v zámoří, který by mohl zpomalit ekonomiku, následovaný „vzpourou strojů“, kdy investoři zhýčkáni dosavadním nízkým kolísáním, nastavili své automatické pokyny pro minimalizaci ztrát pro případ propadů příliš nízko. Jen malý pokles indexů v takové situaci spustí lavinu, která jej významně prohloubí.
Faktem zůstává, že se tak stalo v období téměř bezvadné kondice většiny světových ekonomik, kdy jejich ekonomické cykly jsou vzájemně harmonické jak kroky tanečního mistra. Tak už to ale na finančních trzích často bývá. Občas rostou v situaci, kdy by se měly obávat prstu na spoušti jaderného tlačítka labilního šílence, občas klesají po zveřejnění skvělých dat o stavu ekonomiky jako v tomto případě.
Poklesem se akciové trhy vrátily ze svých absolutních maxim zpět na své prosincové úrovně. To není žádná tragédie, ani pravděpodobně to nejhorší, co nás v letošním roce čeká. Ekonomický cyklus se blíží svému vrcholu, ceny akcií zatím sice nevytváří bublinu, absolutně jsou však stále velmi blízko svých vrcholů a relativně k ziskům firem taky zrovna nejlevnější nejsou. I když máme dostatečné fundamentální důvody proto si myslet, že akcie ještě neřekly své poslední slovo a investorům přinesou i v budoucnu zajímavou přidanou hodnotu, zcela jistě to nebude tak bezbolestné jako v uplynulých letech. Připravme se tak na období zvýšeného kolísání a větší zátěže našich nervových soustav. Když se totiž podíváme do historie, je právě tento stav „normální“. To jen posledních pár let se nám snažilo konejšivě podsunout lákavou, ale falešnou představu, že finanční trhy přinášejí stabilní výnosy bez významnějších rizik.
Tyto naše předpoklady se snažíme promítnout i do aplikovaných investičních strategií. V rámci konkrétních investičních politik mírně snižujeme zastoupení akcií, vysoko úročených dluhopisů a dalších rizikovějších aktiv ve prospěch peněžního trhu, dluhopisů s vyšší kreditní kvalitou a o trochu vyšší splatností než dosud. Naštěstí s námi začínají hrát i vyšší úrokové sazby, díky jimž už tzv. bezpečná aktiva nejsou tak absolutně neatraktivní jako před několika měsíci.
Lukáš Vácha
obchodní ředitel pro privátní a institucionální klientelu
Wealth Management, Conseq Investment Management, a. s.