Automobilový průmysl nezažívá šťastné období. Dosud se úspěšně vezl na vlně celosvětové konjunktury a v první chvíli zdánlivě banální odhalení Volkswagenu nadělalo solidní paseku v důvěře investorů i spotřebitelů.
Proč nás kauza vlastně tak překvapuje? Často jsme přece svědky toho, že při prodírání se houští všemožných nařízení, opatření a politik si tu a tam někdo něco přiohne ve svůj prospěch.
Jak se nyní ukázalo, automobilový průmysl není výjimkou. Jako jedni z prvních jako obvykle reagovali investoři na finančních trzích a ztrestali akcie VW propadem o téměř 30%.
Naftová kauza koncernu samozřejmě narušila důvěru v prosperitu i dalších předních výrobců. Akcie dalších německých automobilek BMW a Daimler v prvních dnech po skandálním odhalení oslabují přibližně o polovinu propadu akcií VW. Analytici se předhánějí v odhadech, jak velký dopad bude mít problém jednoho z nejvýznamnějších odvětví průmyslu na celou ekonomiku.
Dlouhodobé dopady kauzy bych však nepřeceňoval. Automobily mají své pevné místo ve spotřebním koši a nelze příliš očekávat, že by nás skandál přiměl jezdit více na kole či vlakem. I když dopady budou na jednotlivých trzích rozdílné, dle „zelenosti“ jednotlivých skupin spotřebitelů, pravděpodobně dojde k přerozdělení podílu spalovaných paliv či se začne prodávat více hybridů. Dopad na globální prodeje automobilového průmyslu ale bude spíše zanedbatelný. Otázkou ale je, kteří výrobci vyjdou z tohoto otřesu vítězní a kteří poražení. Pro koncern VW by po pláči nad rozlitou naftou bylo nejlepší, kdyby se ukázalo, že nějaký ten „bug“ mají ve svých řídících jednotkách i auta jiných značek.
Černého Petra by si pak možná od něj vytáhli regulátoři v USA i EU a jejich nesmyslně nastavené emisní limity. Zkuste se podívat, jakou průměrnou spotřebu by mělo vykazovat Vaše auto dle evropské “laboratorní“ metodiky. Skutečně si myslíte, že ten často až dvojnásobný rozdíl mezi udávanou spotřebou a skutečností je vinou vaší nestandardně těžké nohy na plynovém pedálu?
Faktem je, že pravidla by se měla dodržovat a podvádět by se nemělo. Stojí na tom demokracie a konec konců i jinak svobodné podnikání. Je docela dobře možné, že díky tomuto skandálu se automobilky budou co nevidět těšit stejné společenské popularitě jako „bankstři“. Určitou paralelu s finanční krizí a na ni navazující recesí totiž nelze v tomto ohledu přehlédnout. Jako mohou nyní bankéři za každé ztracené pracovní místo a dražší zahraniční zájezd, na vrub automobilkám v budoucnu může jít každý umaštěný kabát a rakovina sousedovo vykouřených plic. V tom je asi hlavní celospolečenské riziko celého skandálu, najít jednoho jasného viníka je přece tak svůdné.
Je to opravdu ale tak jednoduché? Není celá kauza jen viditelnou špičkou ledovce, kde pod hladinou leží snaha o regulaci každé oblasti našeho života a touha popírat přírodní zákony?
Lukáš Vácha,
Conseq Investment Management a.s.