3. 1. 2012 - Brazílie se stala šestou největší ekonomikou světa

    Brazílie se podle britského soukromého ekonomického ústavu Centre for Economics and Business Research v uplynulém roce vyšvihla na šesté místo největších světových ekonomik a přeskočila tím Velkou Británii. Mílovými kroky dohání další evropskou zemi, Francii.

     

    3. 1. 2012 - Brazílie se stala šestou největší ekonomikou světa Téměř dvousetmilionová země potvrdila rostoucí vliv rozvíjejících se zemí na světové hospodářství. Připomeňme si loňský posun Číny na druhou příčku, přičemž Indie s Ruskem uzavírají první desítku největších ekonomik světa. Již v roce 2025 by země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), včetně ekonomik USA a Japonska, mohly zaujímat prvních šest míst největších ekonomik světa. Jaké jsou hlavní důvody jejich růstů?

    Jednak je to oproti vyspělým zemím příznivější demografická struktura s vysokým počtem obyvatel. Dalším důležitým faktorem je vysoký podíl úspor obyvatel, který může být využit k investicím. Nižší náklady na práci činí vyprodukované zboží v rámci mezinárodního obchodu konkurenceschopné. Také postupný rozvoj finančního systému a menší turbulence na politických scénách pomohly k nalákání zahraničních investorů. Nesmíme zapomenout ani na zlepšující se právní systémy s následným vymáháním práva.

    Ekonomika Brazílie, stejně jako většina rozvíjejících se ekonomik, se od poslední finanční a následně hospodářské krize v roce 2008 stala daleko stabilnější a flexibilnější vůči možným externím šokům. I přes vysoké exporty nerostných surovin a zemědělských komodit byla její ekonomika (a stále relativně je) výrazně závislá na kapitálu ze zahraničí. Zisky vygenerované v Brazílii v ní nebyly plně reinvestovány a byly částečně vypláceny v podobě dividend zahraničním matkám. Nízké cizoměnové rezervy centrální banky spolu s vysokým podílem půjček zahraničních bank tak byly výrazným rizikem pro hospodářský a měnový vývoj. Rezervy centrální banky pro obranu brazilské měny se však během posledních tří let téměř zdvojnásobily, zároveň podíl půjček zahraničních bank na celkovém objemu nyní tvoří zhruba jen 17 % (z toho 55 % je poskytnuto španělskými bankami), čímž se brazilská ekonomika stává méně zranitelnou vůči možným negativním šokům na globálních kapitálových trzích.

    Podívejme se na současný ekonomický vývoj. Brazílii v uplynulých dvou letech trápil vysoký růst cenové hladiny, který byl způsoben jednak vysokou domácí poptávkou (taženou výrazným růstem úvěrů) a růstem cen vyvážených nerostných surovin. Reakcí centrální banky bylo utažení měnových podmínek pomocí zvýšení základních úrokových sazeb, vláda pomohla pomocí snížení výdajů. Ekonomika tak snížila tempo růstu z předloňských 7,5 % na zhruba 3 % v roce 2011. Podařilo se také zkrotit tempo růstu cenové hladiny, které nyní vykazuje klesající trend. Současná situace v případě nečekaných šoků poskytuje možnost reakce jak centrální banky, tak vlády k podpoře hospodářského růstu, který by se měl pozvolna vracet ke svému potenciálu ve výši 4 %. K stabilitě hospodářského růstu zároveň přispívá zvyšující se podíl domácí poptávky a snižující se závislost na vývozech. V případě vývozů dochází k větší diverzifikaci a stále větší podíl exportů směřuje do rozvíjejících se ekonomik, například Číny.

    Jaká existují rizika pro brazilskou ekonomiku? V současné době je můžeme pozorovat především vně. Jmenujme například probíhající zpomalování světového hospodářství, které může mít negativní vliv na poptávku a ceny nerostných surovin. Další nebezpečí představuje vyhrocení evropské dluhové krize, kdy by evropské banky musely z regulatorních důvodů dále navyšovat svůj kapitál, čímž by mohlo dojít k jeho stahování z Brazílie.

    Pokud se podíváme na investiční příležitosti, tak akcie brazilských společností se nyní z valuačního hlediska obchodují na příznivých úrovních. Přičemž finanční instituce mají velice nízké nebo žádné expozice na problémové země eurozóny, těžební společnosti profitují z růstu Číny a za zmínku určitě stojí společnosti potravinářského průmyslu těžícího z bohatnutí brazilského obyvatelstva.

    V ukazatelích na obyvatele nebo v životní úrovni se brazilští občané stále nemohou srovnávat s občany vyspělých zemí, avšak velikost Brazílie a trend jejího rozvoje by neměl nechat chladným žádného investora. Určitý podíl brazilských aktiv by tak neměl chybět v žádném diverzifikovaném portfoliu investora se středně až dlouhodobým investičním horizontem.


    Martin Pavlík, portfolio manager společnosti Conseq
    Na našich webových stránkach využívame súbory cookies. Cookies používame pre zabezpečenie správnej funkčnosti stránok, analýzu návštevnosti a personalizáciu obsahu a reklamy. Informácie o používaní cookies nájdete v našich Zásadách používaní webových stránok a cookie, kde môžete aj neskôr upraviť nastavenie svojich súhlasov. Súhlasíte s používaním súborov cookies?
    Viac informácií a nastavenia preferencie