Je již skutečně nejvyšší čas udělit zelenou přijetí klíčového rozpočtového dokumentu EU, Víceletého rozpočtového rámce, z jehož výdajů jsou financovány dvě nejpodstatnější kapitoly – kohezní politika, která rozděluje strukturální fondy EU, a obecněji opatření na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky; tu druhou kapitolu tvoří pak výdaje na společnou zemědělskou politiku a rozvoj venkova. V součtu tyto dvě kapitoly tvoří 90 % výdajů rozpočtového rámce, který je sestavován na sedmileté období, v daném případě na období 2014 – 2020.
Vzhledem k tomu, že záhy začínáme druhou polovinu roku 2013, je vskutku na čase pohnout se schválením klíčového dokumentu, na kterém závisejí přípravné práce na využívání těchto zdrojů v již 28 členských státech EU (Chorvatska se již bude Evropský rozpočet rovněž týkat).
Evropský rozpočet a jeho rámec je svým způsobem specifický; přerozděluje „pouze“ 1 % unijního HDP (na národní úrovni činí míra přerozdělování 42 % HDP v průměru) a jeho výdaje míří na oblasti velmi rozdílné od rozpočtů národních. Přesto řada států, zejména těch chudších a podrozvinutých, na příspěvky z Evropského rozpočtu spoléhá. Kupříkladu Česká republika v loňském roce získala čistý přínos z tohoto zdroje ve výši až 2 % svého HDP, což v čase hluboké recese není vůbec zanedbatelné.
Je tedy dobré, že Evropský parlament pozvolna nalézá společnou cestu s názory členských států, jež by následně (zřejmě v pozdním létě) měla vést ke konečnému schválení tohoto dokumentu, na jehož základě by i členské státy získaly dostatečnou jistotu pro vlastní přípravu na optimální čerpání.
Petr Zahradník,
hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.
člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)