Výsledek je pro finanční trhy překvapením, posilování libry a růst akciových trhů spíše ukazoval většinový konsensus výsledku referenda pro setrvání. Proto tedy zažíváme na akciových trzích poměrně výrazné vystřízlivění.
Možné negativní ekonomické dopady mohou dotéct do Velké Británie zejména následujícími kanály
- Evropská unie je největší exportní partner Velké Británie, směřuje do ní cca. polovina britských exportů i importů. V případě odchodu z EU bude Británie muset dojednat nové podmínky pro pohyb zboží a služeb jak s Evropskou unií, tak s okolním světem. V závislosti na tom, do jaké míry se podaří zachovat jejich současnou kvalitu a jak dlouho to bude trvat, se bude odvíjet dopad omezení mezinárodního obchodu na britské HDP.
- Velkou ranou může být odchod pro britský finanční sektor. Zahraniční finanční instituce pozbydou pravděpodobně „evropské pasy“, hrozí jejich přestěhování do jiných zemí EU a role Londýna jako světového finančního centra může být ohrožena.
- Odchod z EU může krátko- i střednědobě znejistit zahraniční investory. Velká Británie má přitom poměrně vysoký deficit běžného účtu platební bilance, což může donutit britskou centrální banku zvyšovat úrokové sazby či jinak utahovat měnové kohouty, což by mohlo mít další negativní dopad na britskou ekonomiku.
Případné dopady na zbytek Evropy jsou proti tomu politické než ekonomické. Je otázkou, do jaké míry odchod Británie posílí „desintegrační“ síly v rámci EU. To platí i v případě ČR. Velká Británie je náš 4. největší obchodní partner a objem exportu do ní představuje 3 % HDP. Jeho pokles se tedy v domácí ekonomice projeví „jen“ nejvýše desetinami procenta.
Suma sumárum, dopady Brexitu na britskou ekonomiku mohou být podstatné, zatímco zbytek Evropy i ČR čelí spíše politickým rizikům. Do jaké míry se nyní tato rizika naplní, závisí na racionalitě britských i evropských politiků, jak rychle se jim podaří dohodnout na pokračování vzájemných ekonomických a politických vztahů. Tento faktor lze nyní velmi obtížně odhadovat.
Výsledek referenda nyní musí teprve potvrdit britský parlament, na jehož základě britská vláda zahájí jednání s EU o vystoupení, která mohou trvat až dva roky.
Náš pohled na situaci na finančních trzích
- V příštích několika dnech budou finanční trhy pravděpodobně hodně kolísat. Projeví se to nejvíce samozřejmě u akciových portfolií a je třeba s tím počítat. Nečekáme však propuknutí další „finanční krize“, podobné té z let 2008 a 2009. Centrální banky jsou na rozdíl od ní ve stavu permanentní pohotovosti a mobilizace celého dostupného arzenálu měnové politiky. Na trzích by tedy neměl vzniknout větší nedostatek likvidity, který byl hlavní příčinou tehdejších akutních problémů.
- Z fundamentálního pohledu samotný Brexit oslabí globální ekonomiky jen velmi nepatrně. Důležité je, aby se nestal pomyslnou první dominovou kostkou dalších geopolitických problémů. V tomto směru jsme velmi mírnými optimisty a významnější propad akciových, měnových trhů či trhů korporátních dluhopisů může generovat i zajímavé investiční příležitosti. V aktuální době se však jedná o spekulaci, kterou zejména konzervativnějším investorům nemůžeme s klidným svědomím doporučit.
- Naše zkušenosti z finanční krize však investorům jasně ukazují, že dlouhodobě není výhodné podlehnout okamžité panice a reagovat na vzniklou situaci výprodeji a realizovat tak ztráty. Aktuálně se nedomníváme, že Brexit představuje velké systematické riziko pro světovou ekonomiku. V takové situaci je naopak konzistentní chování klíčem k investorskému úspěchu.
- Případné nové investice doporučujeme rozložit do více částí. Na jedné straně je tak možné tak snížit riziko nevhodného vstupu do dynamických investic a na straně druhé získat šanci využít investičních příležitostí plynoucích z nižších cen. Investoři využívající pravidelné investiční programy jsou v tomto směru ve velké výhodě.
Lukáš Vácha,
člen představenstva a obchodní ředitel pro privátní a institucionální klientelu