15. 4. 2013 - Slovinsko: Ze vzorného žáka potížista ?

    Když v roce 2004 Slovinsko vstupovalo do EU, bylo vnímáno jako největší z nově vstoupivších posil mezi tehdejšími nováčky, vesměs zeměmi střední a východní Evropy. Zejména díky zkušenostem z „polotržní“ ekonomiky, které získalo v časech bývalé socialistické Jugoslávie jako jeho spolehlivě nejvyspělejší část.

    15. 4. 2013 - Slovinsko: Ze vzorného žáka potížista ?

    Ani tak tehdy nevadilo, že ekonomická struktura Slovinska se dosti lišila od zemí, kde centrálně plánovací systém na jedné straně zanechal hlubší brázdu, kde však současně posléze ekonomická transformace doznala rovněž radikální proměny ve struktuře vlastnictví. Slovinsko si „jelo“ svým evolučně se vyvíjejícím post-jugoslávským modelem, který jistou dobu velmi dobře fungoval především díky vysoké míře otevřenosti, kterou slovinská ekonomika vykazuje. Modelem, který byl založen na velmi silném podílu státu, veřejného sektoru a nejrůznějších typů družstev a komunitních organizací na vlastnictví i velmi významných korporací, včetně bank. Ani rokem 2007 se jak reálný ekonomický vývoj, tak pověst Slovinska v očích investorské komunity, nijak negativně nezměnila – to země vstoupila do euro-zóny a byla příkladem toho, že cenový dopad vlivem přijetí eura nedoznal viditelného rozměru. To už ale slovinská ekonomika nespočívala na stabilním základě, nýbrž na třaskavině, jež se projevila v letech následujících.

    Čím se slovinská ekonomika vyznačuje v současné době? V porovnání s ní je ta česká premiantem, a to je co říct. Krutý zásah dostala v nejproblémovějším krizovém roce – 2009, kdy poklesla o téměř 8 %, loňský pokles činil 2 % a letos by se měl ještě opakovat. Slovinská ekonomika neinvestuje: kumulovaný pokles investic dosáhl za období uplynulých pěti let 60 %. To vše je doprovázeno poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti (10 % podle metodiky Eurostatu) a ne právě disciplinovaným rozpočtovým deficitem.

    Není tak divu, že v situaci strmého ekonomického propadu, především pak v aktivitách generujících budoucí ekonomickou prosperitu, se slovinské, s veřejným sektorem propojené, banky ocitly v situaci, kdy je těžké bez přijetí zásadních opatření přežít.

    Přes všechny svízele slovinské ekonomiky a jejích bank však paralela s Kyprem těžce kulhá a rovněž recepty na záchranu těchto ekonomik se diametrálně liší. Slovinská ekonomika potřebuje změnit vlastnickou strukturu svých klíčových korporací, odstranit vazby, na které se občas nahlíží jako na klientelistické, a nastartovat ekonomický růst vytvořením podmínek pro obnovu investičních aktivit. Pak bude mít na konci této dekády se vrátit k tomu, na co byla zvyklá – mezi obdivované.

    Petr Zahradník,
    hlavní ekonom
    Conseq Investment Management,a. s.,
    člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

    Na našich webových stránkach využívame súbory cookies. Cookies používame pre zabezpečenie správnej funkčnosti stránok, analýzu návštevnosti a personalizáciu obsahu a reklamy. Informácie o používaní cookies nájdete v našich Zásadách používaní webových stránok a cookie, kde môžete aj neskôr upraviť nastavenie svojich súhlasov. Súhlasíte s používaním súborov cookies?
    Viac informácií a nastavenia preferencie