Soutěž o podporu rodiny co nejbizarnějším a nejméně efektivním způsobem pokračuje. Navazujíc na tradici pastelkovného, porodného či snižování výše sociálního pojištění v závislosti na počtu dětí se v posledních měsících vydala podporovat a chránit rodiny i ministryně školství.
Na podzim ohlášený plán dát kvůli (maximálně) pár tisícům lidí, co nedoplácí svým dětem cca 30 korun denně na oběd, obědy (a svačiny) zdarma všem, sice zatím hibernuje, čekající na přiblížení se voleb, dostal však již dalšího zdatného konkurenta v boji o peníze z ministerstva financí. Ministryně školství tentokrát navrhuje, aby byly zdarma kromě všeho jídla i zájmové kroužky, třeba jako gymnastika či keramika…Vždyť děti nám tloustnou, zručností také není nikdy dost a třeba tady ještě najdeme další Věru Čáslavskou, tak co!?
Ono to samozřejmě byla jenom otázka času - dobrý vývoj rozpočtu (v 1. čtvrtletí v historicky nejvyšším přebytku) a blížící se volby jsou kombinací, která dřív nebo později musela na povrch vyplavit i ty bizarnější nápady z dílen sociálních inženýrů. Konec-konců, na Slovensku před volbami také nebyla nouze o nápady: třeba lyžařský výcvik pro všechny…
Útok na státní kasu berme proto jako předvolební folklor. Trápí mě – a to mnohem více - jiné věci.
Zaprvé, absolutní absence koncepčnosti rodinné politiky - pastelkovné a obědy zdarma pro všechny nejsou pražádným řešením nízké porodnosti a už vůbec ne neefektivního či možná zneužívaného systému sociální podpory. Tím jsou volné pracovní úvazky, dostupné jesle a školky, mezigenerační solidarita dětí a rodičů atd. To však vyžaduje mnohem více mnohem koncepčnější práce než heslo „obědy všem“.
Zadruhé , za zhoubný mám postoj, který těmito návrhy prostupuje, a sice že „dítě je nenadálá nemoc“ a že „postiženým“ (ergo rodičům) je nutno neustále pomáhat - tento paternalistický přístup státu pouze oslabuje odpovědnost (všech) jednotlivců za své osudy a osudy svých potomků.
Zatřetí, trápí mě absence odborné diskuse o co nejefektivnějším využití peněz – skutečně si ministryně školství myslí, že státem placená keramika je lepším utrácením peněz než, řekněme, lektoři rodilí mluvčí v každé školce?
Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a. s.