ČNB nedávno vytáhla poslední trumf do boje s nízkým růstem české ekonomické výkonnosti – devizové intervence. Zásah je to určitě kontroverzní. Jednak díky historické zkušenosti, že intervence nejsou nástrojem měnové politiky z nejefektivnějších a jednak kvůli načasování v době, kdy se zdá, že domácí ekonomika má minimálně krátkodobě to nejhorší za sebou.
I když jsme jej v této době už nečekali, což byl pravděpodobně i záměr jeho iniciátorů a důvod, proč byl alespoň pro tuto chvíli nesporně velmi efektivní, určitě nepostrádá svou vnitřní logiku. ČNB držela skoro rok devizový trh v šachu právě hrozbami oslabení kurzu koruny - pravděpodobně to byl i jeden z hlavních důvodů, které nedovolily kurzu významnější pohyb od hladiny 26 CZK/EUR.
Nenaplněné výhružky by se příště už nikdo nebál, a proto určitě není od věci, že centrální bankéři trochu vycenili zoubky. Jestli toto zubení ekonomice skutečně pomůže, to se nikdy jistě nedozvíme. Domnívám se však, že rozhodně nemůže příliš uškodit. Výkyv kurzu v řádech jednotek procent je standardní součástí tržního života a nikoho dlouhodobě jistojistě „neznejistí“.
Technický vliv na zlevnění exportů v cizích měnách je nepopiratelný, pokud se kurz podaří udržet v nové úrovni alespoň několik měsíců. Argumenty, zda pošťouchnutí cenových očekávání domácností vygeneruje potřebný vír v jejich peněženkách, jsou stejně pofiderní „pro“ jako „proti“, proto je ani nemá smysl vytahovat a musíme se prostě nechat překvapit. Smysluplný důvod, proč jsou intervence špatně, jsem zatím neslyšel. Je proto dobře, že ČNB sebrala odvahu, kterou česká ekonomika sbírá jen velmi pozvolna.
Lukáš Vácha
Obchodní ředitel
Conseq Investment Management, a. s.