Nezaměstnanost ve Španělsku nezadržitelně roste. V posledním čtvrtletí zde byla bez práce téměř čtvrtina obyvatel (24 %), přitom ještě v třetím čtvrtletí míra nezaměstnanosti činila „pouze“ 21,5 procenta.
Situace ve Španělsku je jiná než např. v Itálii. Španělsko nemá tak vysoké celkové zadlužení veřejného sektoru (celková výše veřejného dluhu/HDP okolo 60 %). Problémy mu způsobila nemovitostní bublina, financovaná bankami. Mnoho domácností si na hypotéku nakoupilo vlastní bydlení, ovšem na hranici svých finančních možností a za astronomické ceny. Stavební sektor tvořil nepřirozeně vysokou část španělské ekonomiky. Jakmile přišlo ekonomické ochlazení, začalo ubývat pracovních míst a lokálním bankám se začal zvyšovat podíl nesplacených úvěrů a na pomoc jim musel přijít stát, což začalo vytvářet velkou sekeru v jeho hospodaření.
V nedávné minulosti se i on ocitl pod tlakem finančních trhů a nárůst výnosů u jeho dluhopisů mu zdražil financování dluhu. Cesta jak z toho ven jsou úspory. Jsou sice nepopulární, ale fungují. Na dluh lze žít jenom do té doby, dokud nám někdo bude půjčovat za rozumný úrok. Narůstající počet lidí bez práce celý problém ještě zhoršuje, neboť zadlužené domácnosti nemají příjmy, ze kterých by splácely své bankovní úvěry. Jiná cesta ovšem, zdá se, neexistuje. Po tučných letech musejí přijít ta hubená a uskromnit se musejí všichni.
David Kufa,
Conseq Investment Management, a. s.