MMF výrazně ubral z původně čtyřprocentního odhadu růstu světové ekonomiky na o poznání umírněnější 3,3 procenta. U eurozóny byl MMF ještě přísnější, když upravil odhad růstu z 1,1 procenta na pokles o půl procenta, a očekává tak návrat do mělké recese.
Je tak nabíledni, že tahounem světového ekonomického růstu budou asijské, latinskoamerické a další rozvíjející se ekonomiky. Mezi ty stále patří i ČR, ale ta díky své exportní závislosti na Německu do kasičky globálního růstu letos asi taky příliš nepřispěje. Primárním problémem není, jak je někdy s oblibou prezentováno, finanční krize nebo zadlužení, ale ztráta evropské ekonomické konkurenceschopnosti. Přebujelý sociální stát, žití si nad poměry a pocit, že prosperita přijde sama od sebe, jsou hlavními viníky současné situace. Finanční krize a zadlužení je už pak následek, který však jako ve spirále dále roztáčí kola recese. Není ale třeba vidět svět jen černě. I když současná situace nemá zázračná a rychlá řešení, určité, byť zatím jen velmi mžouravé, prozření evropských politiků dříve nebo později přinese ovoce v podobě „normalizace“ současných poměrů. Pro evropské státy i jejich občany to bude spíše nepříjemný a bolestivý proces, na jehož konci však není konec kapitalismu, ale vystřízlivění z mejdanu velmi lichotivě nazývaného „sociální stát“.
Lukáš Vácha,
Conseq Investment Management, a.s.