Zatímco předminulý týden byly globální finanční trhy pod silným tlakem epidemie koronaviru, v minulém týdnu se vývoj obrátil a akciové trhy silně rostly. A to i přesto, že nová globální makroekonomická data byla spíše slabší. Globální akciové trhy posílily o 2,7 %, přičemž se nejvíce dařilo evropským a americkým akciím, které přidaly více než 3 %. Naopak globální dluhopisové trhy oslabily o 0,7 %. Z dluhopisů se dařilo pouze nejrizikovějšímu segmentu, tj. korporátním dluhopisům neinvestičního stupně (high-yield), které posílily o 0,4 %. Komodity i nadále mírně ztrácely a to především ropa, když Brent oslabil výrazněji o 6,3 % a od začátku roku je jeho cena nižší o 17,5 %. Na měnových trzích měl silnou tendenci posilovat americký dolar, jehož index přidal 1,3 %. Rovněž se dařilo české koruně, která vůči euru zpevnila o 0,7 % na úroveň 25,03 CZK/EUR a to v reakci na zvýšení úrokových sazeb ČNB.

• Ekonomika eurozóny loni rostla nejpomaleji za šest let
• Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok, do budoucna mu přitíží i koronavirus
• Ruská ekonomika zadrhává. Loni výrazně zpomalila, ukazují předběžné údaje
• Britská ekonomika po brexitu: Jaké mají firmy očekávání?
• Čína ustupuje. Výrazně sníží cla, která v září uvalila na zboží z USA
• Vlastní digitální měny lákají stále více centrálních bank. V budoucnu by mohly nahradit bankovky a mince
• Majitel Googlu Alphabet ve čtvrtletí zvýšil zisk, růst tržeb byl však nejpomalejší za pět let
• Instagram utržil na reklamě víc než YouTube, skupině Facebook přinesl přes čtvrtinu byznysu
• Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku, poprvé od roku 2003
• Rok 2020 nezačal pro české výrobce dobře. Index PMI je stále nízko
• České obchody zřejmě čekají horší časy. Růst tržeb letos zpomalí
• Český průmysl v prosinci zklamal
• Propad české ekonomiky?
• ČNB trh překvapila a navzdory očekávání své úrokové sazby zvýšila
• Český trh fúzí a akvizic se loni propadl na polovinu. Nezachránil ho ani prodej CME či Kiwi.com

Více informací níže.

ZAJÍMAVOSTI UPLYNULÉHO TÝDNE

Ekonomika eurozóny loni rostla nejpomaleji za šest let

Eurozóna loni sice rostla, ale pouze o 1,2 %. Jedná se o zatím nejpomalejší růst od roku 2013. To se země používající euro potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst činil 1,8 %. Výrazně k tomu přispěl pokles HDP ve čtvrtém čtvrtletí ve Francii a Itálii, které jsou druhou a třetí největší ekonomikou eurozóny po Německu. Francouzská ekonomika v závěru roku ve čtvrtém kvartálu nečekaně oslabila o 0,1 %. Je to první pokles po více než třech letech. Podle agentury DPA mohly mít na tento vývoj vliv hromadné protesty proti vládou plánované důchodové reformě. Údaj za čtvrté čtvrtletí je tak špatnou zprávou pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který mohl dosud dobrou kondicí ekonomiky ospravedlňovat své protržní hospodářské reformy. Itálie vykázala v posledním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci pokles ekonomiky o 0,3 %. Byl to nejprudší propad třetí největší ekonomiky eurozóny od prvního čtvrtletí roku 2013. Římská vláda podle italského ministra hospodářství Roberta Gualtieriho očekává, že hospodářství začátkem letošního roku oživí. Eurozóna se v loňském roce potýkala s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Někteří ekonomové doufají, že hospodářský růst v eurozóně by v letošním roce mohl oživit, a to zejména díky nedávnému podpisu dílčí obchodní dohody mezi USA a Čínou a poklesu nejistoty kolem brexitu. Zpráva Eurostatu ukázala, že inflace v eurozóně v lednu sice vzrostla o desetinu procentního bodu na 1,4 procenta, ale zůstala pod cílovou úrovní ECB. Ta usiluje o to, aby se růst cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty.

Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok, do budoucna mu přitíží i koronavirus

Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 %, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně. Zpracovatelský sektor pravděpodobně zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 %. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 %. Ty zahraniční ale o 4,5 % klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 %. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 % vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
 

Ruská ekonomika zadrhává. Loni výrazně zpomalila, ukazují předběžné údaje

Ruská ekonomika loni podle předběžných údajů vzrostla o 1,3 %. Výrazně tak zpomalila z 2,5 % v předchozím roce, ukázaly údaje ruského statistického úřadu Rosstat. Výsledek ale mírně překonal očekávání analytiků.

Britská ekonomika po brexitu: Jaké mají firmy očekávání?

Britské podniky očekávají v příštích třech měsících nejvýraznější oživení výroby za více než rok. Vyplývá to podle agentury Reuters z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnilo Sdružení britského průmyslu (CBI). Británie v předminulý pátek o půlnoci opustila Evropskou unii. Výsledky průzkumu jsou další známkou růstu důvěry v britskou ekonomiku v důsledku poklesu nejistoty kolem brexitu.

Čína ustupuje. Výrazně sníží cla, která v září uvalila na zboží z USA

Čína sníží na polovinu cla, která na 1717 amerických produktů uvalila loni na počátku září. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo financí. Podle resortu se změna začne platit 14. února. Týká se dovozu amerického zboží za 75 miliard USD (1,7 bilionu Kč) ročně, uvedl serveru televize CNBC. Tomuto rozhodnutí čínské strany předcházel v polovině ledna podpis první fáze americko-čínské obchodní dohody.

Vlastní digitální měny lákají stále více centrálních bank. V budoucnu by mohly nahradit bankovky a mince

Centrální banky po celém světě se zajímají o možnost vydávat vlastní digitální měny. Důvodem je mimo jiné rostoucí podíl elektronických plateb, klesající význam hotovosti při placení v obchodech v některých zemích a také třeba obavy z konkurence kryptoměn, jako jsou například bitcoin či libra, kterou připravuje společnost Facebook. Na rozdíl od klasických kryptoměn, jejichž tvůrci je vytvořili se záměrem nezávislosti na státních peněžních systémech, by digitální měny centrálních bank byly plně kontrolovány státy, tedy přesněji jejich centrálními bankami. Tyto digitální měny by se mohly v budoucnu stát plnohodnotnou náhradou za bankovky a mince, tak jak je známe dnes. Elektronické platby například v obchodech by se tak mohly uskutečňovat i jinak než jen přes kartové či jiné platební systémy nebo přes banky. Bylo by možné je provést i napřímo mezi spotřebitelem a zákazníkem. Nejdále v Evropě je Švédsko. Hned šestice centrálních bank z vyspělých zemí před dvěma týdny oznámila vytvoření pracovní skupiny v rámci Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), která se má záležitostmi okolo digitálních měn zabývat. Do čela skupiny, jejímiž členy jsou zástupci Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Evropské centrální banky, švédské Riksbank a Swiss National Bank, se postavil člen vedení ECB Benoit Coeuré. Ten již v rámci BIS vede inovační centrum. "Skupina vyhodnotí možnosti použití digitálních měn, jejich funkční a technické provedení včetně přeshraničního využití a také bude sdílet nejnovější znalosti ohledně technologií," uvedla BIS. Jednou z technologií, se kterými se při vývoji digitálních měn centrálních bank počítá, je blockchain, což je decentralizovaná databáze uchovávající veškeré záznamy o transakcích. Ze zmíněných bank je zatím ohledně digitální měny nejdále švédská centrální banka. Ta se v závěru minulého roku dohodla s nadnárodní poradenskou firmou Accenture na pilotním projektu takzvané e­-krone. Experti mají za úkol vytvořit řešení pro různé platební platformy a otestovat placení na "virtuálních" obchodech. Právě Švédsko patří k evropským i světovým lídrům v oblasti elektronických plateb. Tamní obchodníci mimochodem ve stále větší míře odmítají přijímat hotovost. Dochází k poklesu využití hotovosti občany, kteří jsou tradičně otevřeni novým technologiím při placení, a to nejen v poměru k hrubému domácímu produktu, ale i absolutně. Ve Švédsku činí podíl hotovosti na hrubém domácím produktu jen jedno procento. Pro srovnání, průměr Evropské unie je okolo 11 procent. V případě Česka je to okolo 12 procent, a to i přesto, že počet transakcí uskutečněných platebními kartami či aplikacemi jako Apple Pay a Google Pay roste. I proto se v Česku o zavedení vlastní digitální měny zatím neuvažuje. "Vzhledem ke stále mírně rostoucímu trendu vývoje oběživa v Česku, a to absolutně i v poměru k HDP, je pro Českou národní banku téma zajímavé v současnosti spíše teoreticky," řekla mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. K závěru loňského roku byly v oběhu bankovky a mince v hodnotě 644 miliard korun. Například tři roky před tím to bylo pouze 556 miliard. Rozvíjející se země mají náskok. Nejnovější průzkum BIS zveřejněný na konci ledna uvádí, že hned 80 procent z oslovených 66 centrálních bank se nějakým způsobem zabývá tím, jak by mohly digitální měny využít. To je nárůst oproti 70 procentům v předchozím roce. Že dění okolo digitálních měn pozorně sleduje, potvrzuje i ČNB. Podle BIS, která má za úkol zprostředkovávat spolupráci mezi centrálními bankami, jsou v nejpokročilejší fázi banky z rozvíjejících se zemích. Takzvané emerging markets podle BIS "představují pětinu světové populace a plánují uvést vlastní digitální měny v řádu několika let". Jako hlavní důvody, proč to chtějí udělat, uvádějí například snahy o zrychlení převodů a snížení nákladů, vyšší bezpečnost plateb a také snahy o inkluzi, tedy o to, aby elektronické platby mohlo využívat co nejvíce lidí. Poslední bod se týká hlavně chudších zemí, ve kterých stále řada lidí nemá vlastní bankovní účet, a jsou tak odkázáni jen na hotovost.

Majitel Googlu Alphabet ve čtvrtletí zvýšil zisk, růst tržeb byl však nejpomalejší za pět let

Čistý zisk americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového gigantu Google, se ve čtvrtém čtvrtletí meziročně zvýšil téměř o pětinu na 10,67 miliardy dolarů (243 miliard korun). Růst tržeb byl ale nejpomalejší za pět let. Google je nejpoužívanějším internetovým vyhledávačem na světě. Celkové tržby společnosti Alphabet se zvýšily o 17 procent na 46,08 miliardy dolarů. Zaostaly tak za očekáváním analytiků, kteří je podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali v průměru na 46,94 miliardy dolarů. Zisk naopak odhady překonal. V přepočtu na akcii činil 15,35 dolaru, zatímco analytici očekávali 12,53 dolaru, napsala agentura Reuters. Akcie podniku po zveřejnění výsledků ztrácely více než čtyři procenta. Minulý měsíc se společnost Alphabet stala teprve čtvrtým americkým podnikem, jehož tržní hodnota přesáhla bilion dolarů. Většina zisků společnosti Alphabet pochází z prodeje reklamy. Investoři nyní rovněž pozorně sledují aktivity firmy v cloudových službách a její ambice v oblasti péče o zdraví. Google se loni dohodl na koupi výrobce chytrých hodinek a fitness náramků Fitbit. Z vedení společnosti Alphabet koncem loňského roku odstoupili zakladatelé firmy Google Larry Page a Sergey Brin. Jejich místo v čele konglomerátu zaujal generální ředitel Googlu Sundar Pichai.
 

Instagram utržil na reklamě víc než YouTube, skupině Facebook přinesl přes čtvrtinu byznysu

Aplikace na sdílení fotek a videí Instagram vygenerovala loni z reklamy přibližně 20 miliard amerických dolarů. Její mateřské společnosti Facebook tím přispěla do celkových příjmů podstatným dílem. Aplikace se stala součástí impéria Marka Zuckerberga v roce 2012 za 715 milionů dolarů. Zatímco růst prodejů reklamy na Facebooku dlouhodobě stagnuje, Instagram se pro budoucnost celé skupiny stává čím dál důležitější. Tržby, které Instgram vygeneroval z inzerce, už jsou vyšší než tržby sítě YouTube. Ta mateřské společnosti Google, respektive Alphabet Inc. přinesla za loňský rok 15,1 miliardy dolarů. Instagram má aktuálně více než miliardu uživatelů. Ještě v roce 2012 přitom nebyl nastaven tak, aby přinášel peníze z reklamy. Aktuálně funguje stejně jako Facebook – reklamu prodává jako běžné příspěvky. Do rodiny známých služeb pod hlavičkou skupiny Facebook patří také aplikace WhatsApp.
 

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku, poprvé od roku 2003

Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Loni v lednu rozpočet vykázal přebytek 8,8 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Státní rozpočet za leden vykázal schodek poprvé od roku 2003, tehdy skončil v deficitu 10,4 miliardy korun. Od té doby až do loňského roku byl v lednu státní rozpočet v přebytku.

Rok 2020 nezačal pro české výrobce dobře. Index PMI je stále nízko

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v předchozích měsících. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, stoupl v lednu na 45,2 bodu z prosincových 43,6 bodu. Provozní podmínky se zhoršují nejpomalejším tempem od června 2019, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
 

České obchody zřejmě čekají horší časy. Růst tržeb letos zpomalí

Vývoj maloobchodních tržeb v loňském roce lze i přes mírné zpomalení v závěru roku hodnotit kladně, míní analytici. Spotřeba domácností podle nich táhne růst české ekonomiky. Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 %, rostly tak šestým rokem, předloni to bylo o 4,9 %. Letos očekávají ekonomové kvůli pomalejšímu zvyšování mezd zpomalení tempa růstu maloobchodních tržeb, a to až ke třem procentům.
 

Český průmysl v prosinci zklamal

Česká průmyslová produkce v prosinci zklamala a poklesla o 0,9 %, po zohlednění vyššího počtu pracovních dní by pokles činil 3,4 %. Za celý loňský rok tuzemský průmysl klesl o 0,5 % a jedná se o jeho nejslabší dynamiku od roku 2012. Na tuzemský průmysl tak dopadlo zpomalování zahraniční aktivity v průběhu loňského roku a zejména zpomalení německého průmyslu, který loni poklesl o 3 %, do velké míry z titulu 10% propadu ve výrobě automobilů. 
 

Propad české ekonomiky?

Růst české ekonomiky v letošním roce předpokládá 45 % ředitelů významných českých firem, zatímco loni očekávalo růst ekonomiky 52 %. Vyplývá to vyplývá to z pravidelného průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 179 českými generálními řediteli. Naopak pokles očekává letos podle průzkumu 30 % respondentů, zatímco loni to bylo 17 %. Stabilní vývoj očekává čtvrtina manažerů.

ČNB trh překvapila a navzdory očekávání své úrokové sazby zvýšila

ČNB trh překvapila a navzdory očekávání své úrokové sazby zvýšila o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo opět odloženo, tentokrát o hodinu, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky. Navzdory přetrvávajícím obavám z nejistého a nadále nepřesvědčivého vývoje v zahraničí tak patrně byl nakonec rozhodující argument pro většinu v bankovní radě nový inflační výhled. Inflace se již nachází nad horní hranicí tolerančního pásma 3 % a pravděpodobně bude dále zrychlovat. Ačkoli současná inflace je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku, roku a půl, inflační tlaky se mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější.  ČNB je zároveň primárně „hlídač“ inflace, na rozdíl například od americké centrální banky, která bere v potaz i vývoj na trhu práce. Inflační výhled by tak měl být pro ČNB hlavním argumentem pro nastavení měnové politiky, nikoli například samotný vývoj ekonomiky. Ten do rozhodování vstupuje zprostředkovaně, a tuzemská ekonomika bude velmi pravděpodobně letos zpomalovat, nicméně je otázkou, jak rychle přinese slabší ekonomický růst zpomalení inflace, zejména v situaci stále přehřátého trhu práce. Je tak pravděpodobné, že právě obavy z dále zrychlující inflace a ze ztráty kredibility ČNB v situaci dalšího vyčkávání vedly některé členy bankovní rady k rozhodnutí dnes růst sazeb podpořit.

Český trh fúzí a akvizic se loni propadl na polovinu. Nezachránil ho ani prodej CME či Kiwi.com

Na českém trhu fúzí a akvizic se loni výrazně snížila aktivita. Finanční hodnota transakcí šla prudce dolů, celkový počet uskutečněných obchodů však mírně narostl. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti TPA. Uskutečnilo se 467 transakcí, z nichž byla ve 135 případech zveřejněna kupní cena. Celkový objem transakcí se známou kupní cenou činil v přepočtu 538 miliard korun. Na základě dostupných dat předloni proběhlo 435 transakcí, u nichž byla ve 141 případech zveřejněna kupní cena. Celkový objem transakcí se známou kupní cenou v roce 2018 přesáhl bilion korun. Nejobjemnější transakcí prvního pololetí roku 2019 byl prodej více než 50procentního podílu v české společnosti innogy Grid Holding do rukou australského sdružení investorů Macquarie Infrastructure and Real Assets. Sdružení se touto transakcí stalo jejím stoprocentním vlastníkem. Firma innogy Grid Holding skrze svou dceřinou společnost GasNet distribuuje zemní plyn v ČR. Největší transakcí druhého pololetí byl prodej společnosti CME se sídlem v Praze do rukou investiční skupiny PPF Group, která se touto transakcí stala jejím stoprocentním vlastníkem. CME provozuje televizní stanice v pěti zemích střední a východní Evropy. V Česku jde o stanice TV Nova. Hodnota transakce přesáhla 1,5 miliardy eur (37,76 miliardy korun). Další významný obchod se uskutečnila americká investiční společnost General Atlantic Service Comapy, která koupila za 116 milionů eur (2,92 miliardy korun) 51procentní podíl v české společnosti Kiwi.com. Ta provozuje vyhledávač dopravních spojení společností, které spolu obvykle nijak nespolupracují. Společnost byla založena pod názvem Skypicker v roce 2012 jako vyhledávač levných letenek.


Michal Stupavský
investiční stratég Conseq Investment Management, a.s.