Minulý týden zasedala Evropská centrální banka, přičemž žádných změn v nastavení její měnové politiky jsme se podle očekávání nedočkali. Podle prezidentky Christine Lagardeové se ekonomický výhled nepatrně zlepšuje, byť jsou rizika vychýlena stále směrem dolů. To ostatně potvrdil ve své aktualizované prognóze Mezinárodní měnový fond, který potvrdil, že by měl být letošní růst světové ekonomiky i nadále spíše slabý. Zásadní negativní zprávou bylo rozšíření nákazy koronavirem z Číny, trhy reagovaly logicky poklesem. Akcie klesaly z historických maxim, oslabily v průměru o 1 %, nicméně čínské akcie ztratily téměř 4 %. Dluhopisy naopak měly tendenci růst, ukázal se tak jejich diverzifikační charakter. Komodity oslabovaly poměrně výrazně, ropa Brent ztratila 6 %. Zopakujme, že globální finanční trhy mají za sebou vynikající rok 2019, když se dařilo bez rozdílu prakticky všem hlavním aktivům. Valuace se nicméně dostaly výrazně výše a proto budou v roce 2020 výnosy velice pravděpodobně mnohem slabší. Optimismus do letošního roku je tak třeba rozhodně potřeba tlumit.

• Globální rizika budou podle MMF menší, zhorší se však ekonomický růst
• Zpomalení světové ekonomiky očekává rekordní počet šéfů firem, nejvíc od krize v roce 2009
• ECB zasedala 23. ledna, je lehce optimističtější a startuje revizi měnové politiky
• Propast mezi bohatými a chudými dosáhla šokujících rozměrů, varuje Oxfam
• Kapitalismus je spíše ke škodě než k užitku, ukázaly výsledky průzkumu
• Objem hypoték byl loni v Česku nejnižší za pět let, trh se vyrovnával s přísnější regulací České národní banky
• Důvěra v českou ekonomiku klesla, spotřebitelé jsou skeptičtí
• Nedostatek nových bytů a rostoucí ceny. Bratislava kopíruje vývoj Prahy

Více informací níže.

ZAJÍMAVOSTI UPLYNULÉHO TÝDNE

Globální rizika budou podle MMF menší, zhorší se však ekonomický růst

Mezinárodní měnový fond mírně zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Trhy však stále v porovnání s loňským rokem porostou rychleji. Globální rizika totiž podle fondu nejsou tak velká jako v říjnu, kdy se připravovala starší prognóza. Zatímco letos MMF čeká proti loňsku zrychlení tempa na 3,3 procenta, v příštím roce má tempo růstu dosáhnout 3,4 procenta. Fond to uvedl v aktualizaci svého podzimního výhledu. Za zhoršením vývoje stojí především slabší ekonomická aktivita na některých rozvíjejících se trzích, zejména v Indii, ale částečně i sociální nepokoje. Loni světová ekonomika podle předběžných odhadů vzrostla o 2,9 procenta.

Zpomalení světové ekonomiky očekává rekordní počet šéfů firem, nejvíc od krize v roce 2009

Snížení tempa růstu globální ekonomiky v letošním roce očekává 53 procent generálních ředitelů významných firem po celém světě. Počet generálních ředitelů, kteří očekávají snížení tempa růstu světové ekonomiky za poslední dva roky prudce narostl a je rekordní. Globální průzkum názorů zhruba 1600 generálních ředitelů firem po celém světě společnost představila v Davosu při příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra (WEF). Loni snížení tempa růstu globální ekonomiky čekalo 29 procent respondentů a předloni pět procent. I důvěra v růst výnosů vlastních společností je mezi šéfy firem nejnižší od krizového roku 2009. Pouze 27 % ředitelů totiž rozhodně očekává růst výnosů. Manažeři se přitom podle průzkumu nejvíce obávají přílišné regulace, obchodních válek a nejistoty ohledně ekonomického růstu. Nejpesimističtější jsou šéfové firem v Severní Americe, kde předpovídá pomalejší růst globální ekonomiky než loni 63 % ředitelů. Naopak region Střední a východní Evropy včetně ČR je letos nejméně pesimistický, když pokles tempa růstu světové ekonomiky očekává 43 procent oslovených ředitelů.

ECB zasedala 23. ledna, je lehce optimističtější a startuje revizi měnové politiky

Evropská centrální banka zněla na začátku nového roku o něco optimističtěji. Christine Lagardeová na tiskové konferenci na základním výhledu nic neměnila. Zopakovala také, že rizika jsou vychýlena stále směrem k slabšímu růstu a nižší inflaci. Na druhou stranu upozornila na první známky stabilizace globálního obchodu a průmyslu a vylepšující se předstihové ukazatele. Pro ECB jsou to první pozitivní signály, kvůli kterým se podle Lagardeové ECB nebojí externích rizik a nejistot tak moc, jako na konci uplynulého roku. Na druhou stranu Christine Lagardeová jednoznačně odmítla, že by ECB zvažovala inspiraci švédskou centrální bankou, která se rozhodla, nehledě na neplnění inflačního cíle, ukončit politiku záporných sazeb. Zdá se, že v ECB převládá názor v nejbližších kvartálech nic neměnit ani na měnové politice, ani na komunikaci - minimálně do doby, než budou známy první výsledky velké revize měnové politiky. To by podle Lagardeové nemělo být dříve než na listopadovém zasedání. I proto euro nebylo schopno reagovat na dnešní tiskovou konferenci příliš pozitivně a spadlo na nová letošní minima. Z hlediska plánované revize se ECB hodlá zaměřit zejména na přesnější formulaci inflačního cíle, revizi měnově-politických nástrojů (tak, aby se braly víc v potaz i vedlejší efekty politiky jako dopad na finanční stabilitu a životní prostředí) a v neposlední řadě i na změny v rozhodování a komunikaci ECB. Vzhledem k velikosti projektu a jeho délce zatím těžko předjímat, jakým směrem se bude ubírat.

Propast mezi bohatými a chudými dosáhla šokujících rozměrů, varuje Oxfam

Dvě tisícovky světových miliardářů mají větší majetek než 4,6 miliardy lidí dohromady. V pondělí to ve své zprávě uvedla charitativní organizace Oxfam, podle níž se globální ekonomická nerovnost vymkla kontrole. Za poslední dekádu se počet světových miliardářů zdvojnásobil a procento nejbohatších lidí má dvakrát větší majetek než zbytek lidstva dohromady.
 

Kapitalismus je spíše ke škodě než k užitku, ukázaly výsledky průzkumu

Většina lidí si myslí, že kapitalismus způsobuje více škody než užitku. Bohatí lidé bohatnou, zatímco zbytek společnosti bojuje o přežití. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti Edelman, který byl zveřejněn při příležitosti 50. ročníku Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. PR společnost Edelman oslovila více než 34 tisíc lidí ve 28 zemích a zjistila, že 56 procent z nich si myslí, že kapitalismus ve své dnešní podobě způsobuje více škody než užitku. Lidé přestávají věřit vládám, soukromým společnostem, médiím i nevládním organizacím. Nedůvěru podporuje narůstající pocit, že kapitalismus je v jeho současné podobě nespravedlivý a že veřejné instituce stále více slouží jen zájmům elit, citoval ze zprávy web americké finanční televize CNBC. Průzkum ukázal, že lidé jsou pesimističtí ohledně budoucnosti, přičemž většina z nich nevěří, že by se situace v příštích pěti letech zlepšila. Tento trend je zvláště patrný ve vyspělých zemích, jako je Japonsko, Francie, Německo a Itálie. Víra v lepší budoucnost klesala i v USA a Velké Británii. Pro rozvojové země byl typický opačný trend. Nejoptimističtější byli lidé v Keni. Přibližně 90 procent z nich je přesvědčeno, že za pět budou mít vyšší plat. V Indonésii to bylo 80 procent, v Indii 77 procent a v Číně 69 procent.
 

Objem hypoték byl loni v Česku nejnižší za pět let, trh se vyrovnával s přísnější regulací České národní banky

Objem poskytnutých hypoték klesl loni o 17 procent na 181,6 miliardy korun a jejich počet se snížil o 22 procent na 77 400. Hypoteční trh se po celý loňský rok vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal nejhorší výsledky za pět let, vyplývá ze statistik Fincentra Hypoindex. Průměrná úroková sazba se podle Hypoindexu zvolna snižovala po celý rok z lednových 3 % na 2,34 % v prosinci. Přesto průměrná úroková sazba vázaná na objem hypoték vzrostla proti předloňské o 0,13 procentního bodu na 2,68 %. Průměrná sazba jednotlivých bank má v průměrné sazbě takovou váhu jako objem poskytnutý danou bankou v celkovém objemu na trhu.
 

Důvěra v českou ekonomiku klesla, spotřebitelé jsou skeptičtí

Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů. Mezi podnikateli se nálada meziměsíčně téměř nezměnila. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání se snížil indikátor důvěry podnikatelů i spotřebitelů. Index důvěry spotřebitelů v lednu poklesl o 5,2 bodu na hodnotu 104,8 bodu. "Spotřebitelé se na začátku nového roku více obávají zhoršení celkové hospodářské situace a zároveň uvažují, že budou méně spořit," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Obavy spotřebitelů z růstu nezaměstnanosti se v lednu podle statistiků téměř nezměnily. Téměř beze změny zůstaly i obavy z růstu cen. Důvěra mezi podnikateli se začátkem letošního roku meziměsíčně snížila v průmyslu a ve stavebnictví. Naopak v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb se zvýšila.

Nedostatek nových bytů a rostoucí ceny. Bratislava kopíruje vývoj Prahy

Slovenská metropole se loni potýkala s rekordním nedostatkem nových bytů v moderní historii, který vedl k růstu cen bydlení v novostavbách na nebývalá maxima. Vyplývá to z analýzy společnosti Bencont Investments. Situace v Bratislavě podle společnosti kopírovala dřívější vývoj v Praze, kde byty rovněž výrazně zdražily. Průměrná cena bytu v bratislavských novostavbách v přepočtu na metr čtvereční plochy loni poprvé vystoupala nad tři tisíce eur (75 450 korun), a překonala tak dřívější rekord z roku 2008, tedy ještě před globální ekonomickou krizí. Na konci roku 2019 ceny stouply v průměru na 3 237 eur (zhruba 81 400 korun) za metr čtvereční, loni se meziročně zvýšily o 11,3 procenta. Nabídka bytů v bratislavských novostavbách loni klesla pod hranici dva tisíce volných bytů a těsně nad tuto úroveň se vrátila až v posledním čtvrtletí. Situace s volnými byty tak byla nejhorší od začátku rozvoje trhu s bydlením ve slovenské metropoli na začátku 21. století. Stávající nabídka dosahuje jen zhruba 65 procent úrovně z let 2012 až 2014, kdy realitní trh v Bratislavě dosáhl svého dna. Loni situace na bratislavském realitním trhu kopírovala podle analýzy vývoj v Praze v letech 2017 a 2018. „Počet projektů se stavebními povoleními se vyčerpal a komplikovaný, velmi zdlouhavý proces vyřizování nových povolení nedovolil výstavbu dalších projektů. Počet volných bytů ubýval, dokud nedosáhl dna a v důsledku nízké nabídky došlo k prudkému cenovému růstu přesahujícímu inflaci,“ uvedl hlavní analytik Bencont Investments Rudolf Bruchánik.


Michal Stupavský
investniční stratég